isaac-getz

(Poznámka editora: Za tento rozhovor děkuji Petru Buštovi a Janě Drlíkové z České pozice. Přál bych si, aby se jeho Svoboda v práci dostala na každou podnikatelskou či ekonomickou fakultu v ČR/SR a k vedení většiny firem. Zde je originál rozhovoru: Cesta k úspěchu firmy: Neuplácet benefity a nespoléhat na management!)

Společnost IKEA, která vyznává firemní kulturu založenou na svobodě v práci, se snaží „vytvářet štěstí a až pak peníze“. Tím se řídí i další ,svobodná firma‘, americký internetový prodejce obuvi Zappos. Patří k rostoucímu počtu firem ve světě, které se začínají zaměřovat na štěstí svých zaměstnanců i zákazníků. Díky tomu se jejich finanční výsledky výrazně zlepšují.

Mezi přední odborníky na firemní marketing patří Isaac Getz, který přednáší na ESCP Evropské byznysové škole či na Cornellově univerzitě. Společně se novinářem Brianem Carneyem z deníku Wall Street Journal přichází v jejich „bibli svobody“, knize s názvem Svoboda v práci, s receptem, dle nějž je třeba nechat zaměstnance dělat, co chtějí, a tím zvýšit produktivitu, zisk a růst společnosti.

Tento recept lze sice vnímat jako marketingový tah, ale Isaac Getz na tom vybudoval svou teorii svobody v práci. O ní s ním v exkluzivním rozhovoru hovořila ČESKÁ POZICE.

ČESKÁ POZICE: Jak svobodu v práci zavést?

GETZ: Naslouchejte svým zaměstnancům. To je klíčové. Vytvořte prostředí, ve kterém se budou vaši zaměstnanci cítit rovnocenní. Otevřeně a aktivně vysvětlujte svou firemní vizi, aby ji i vaši lidé začali považovat za vlastní. Zaměstnanci pak budou pracovat ne proto, že jsou ,upláceni‘ různými benefity, ale proto, že je práce bude bavit a naplňovat. Prostě, dejte svým zaměstnancům volnost a naslouchejte jim. Výměnou pak ze sebe zpravidla vydají maximum toho, co v nich je, a navíc se u toho i dobře pobaví.

ČESKÁ POZICE: Proč je svoboda v práci důležitá?

GETZ: První důvod je ekonomický. Zjistil jsem, že svobodné firmy jsou výkonnější. Většina dnešních firem zbytečně utrácí své finance. Například, chybí vám ve skladu dva balíky papíru. V klasické firmě potřebujete povolení, podpisy a nějakou zmocněnou osobu, která je za zásobování odpovědná. Jenže, nepřevyšují náklady na tato pravidla cenu oněch dvou balíků?

Ve svobodné firmě žádné procedury podstupovat nemusíte. Když si někdo vezme ze skladu poslední balík, automaticky objedná další. Nepotřebujete armádu ,zmocněnců‘.

ČESKÁ POZICE: A druhý důvod?

GETZ: Lidský faktor. Ve většině firem jsou lidé různě omezovaní. Proto nemají pocit, že nad svými pracovními životy mají kontrolu. To vede ke stresu, únavě a znechucení. Podle výzkumů je pouhých 27 procent zaměstnanců aktivně zapojeno do pracovního procesu. Celých 59 procent lidí v zaměstnání nic moc nedělá a čtrnáct procent se dokonce práci snaží ,sabotovat‘.

Celých 59 procent lidí v zaměstnání nic moc nedělá a čtrnáct procent se dokonce práci snaží, sabotovat

Těchto 59 procent přichází do práce vykonat dvě věci. Přijít a odejít. Pracují jen pro výplatní pásku. Dnes to ve firmách funguje tak, že když chcete motivovat zaměstnance k většímu výkonu, slibujete dvě sekretářky, větší auto, vyšší plat. Tím ho jen uplácíte, ale nezvyšujete jeho motivaci k práci. A tomu se dnes říká ,management‘.

Proč by však lidé neměli pracovat rádi? Proč by je práce neměla bavit? Proč by jejich skutečný život měl začínat až po práci? Pokud máte v práci příjemné prostředí a dokážete svým zaměstnancům zprostředkovat svou firemní vizi, nebudete je muset motivovat vyšším platem či benefity.

ČESKÁ POZICE: Ve své knize Svoboda v práci tvrdíte, že problém s byrokracií nápadně připomíná problém s obezitou. Pro nikoho není tajemstvím, jak zhubnout. Ale jen málokdo se do boje pustí, neboť zůstat u stereotypů je snazší. Jaké faktory ovlivňují to, že se klasická firma změní na společnost založenou na principu svobody v práci?

GETZ: Hodně jsem o tom přemýšlel. A ovlivňují to dva faktory: obdiv a aspirace. Jsou v tom silné emoce. Když někoho obdivujete, chcete být jako on. Ale jen někteří toto ,obdivování‘ změní v aspiraci. Jen někteří udělají něco proto, aby se například stali slavnými sportovci. Pokud však aspirujete na změnu, situace vás začne doslova dusit. Proto jsou příklady tak důležité.

ČESKÁ POZICE: Tvrdíte, že ve firmě by neměla být žádná hierarchie, žádní šéfové. Jak zamezíte vzniku anarchie?

GETZ: Svoboda není anarchie. Lidé na ulicích také udržují prostor civilizovaný. Dodržují nepsané zákony slušnosti. Ve firmách je nutné, aby všichni společně sdíleli vizi dané společnosti. Mimochodem, ve většině klasických firem si vedení myslí, že všichni ,pochodují ve stejném směru‘. Ale tak to není. Tyto společnosti jsou plné individualistů, kteří se zajímají jen o sebe. To je důvod, proč tyto klasické firmy jsou méně výkonné než svobodné firmy.

Pokud se vaši zaměstnanci ztotožní s firemní vizí, převezmou i odpovědnost za své jednání a budou se koordinovat sami.

ČESKÁ POZICE: Jak ale koordinovat lidi, aniž by se ztratily principy svobody?

GETZ: Pokud se vaši zaměstnanci ztotožní s firemní vizí, převezmou i odpovědnost za své jednání a budou se koordinovat sami. Stačí, když si v práci sami vyberou někoho, kdo jim je sympatický a umí komunikovat s lidmi. Ten pak bude dobrý šéf. Bude mít přirozený respekt a autoritu. Většina šéfů není dobrá, neboť byli do funkce dosazeni. Koordinace je důležitá. Mít šéfa však není jediná cesta, jak toho dosáhnout.

ČESKÁ POZICE: Je kultura svobody v práci, o které mluvíte, možná jen v některých zemích a společnostech? Anebo jde o celosvětový fenomén?

GETZ: Psychologové udělali několik studií v různých zemích. A když porovnali výsledky, zjistili, že lidé jsou v tomto ohledu všude stejní. Všude na světě lidé touží být respektovaní. Jenom projevy respektu jsou v různých kulturách odlišné.

ČESKÁ POZICE: Svobodná firma tedy může být vybudovaná i v zemích, které nejsou svobodné anebo nemají dlouholetou tradici svobody?

GETZ: Jeden americký podnikatel vybudoval svobodnou firmu v Číně. V zemi, kde všichni ti, co neakceptovali komunismus, byli zabiti. Tento podnikatel mi vyprávěl, že když jako manažer pracoval na nějakém projektu, chtěl dělníkům něco vysvětlit. Když však skočil za dělníky do příkopu a začal vysvětlovat, čínský manažer se začal chvět hrůzou. Řekl mu, že tohle dělat nemůže, protože tam dole, to nejsou lidé, ale zvířata. Navzdory tomu v takové kultuře vybudoval svobodnou firmu s osmi tisíci zaměstnanci.

Dokonce se mi zdá, že právě v těchto zemích je enormní hlad po svobodě. Lidé v USA nebo Francii si již na svobodu zvykli. Jsou rozmazlení. Dnes jsem byl tady v Praze na konferenci o svobodě v práci, a nikdy jsem neviděl takový entusiasmus. Myslím, že i v České republice jsou lidé po svobodě stále dychtiví.

ČESKÁ POZICE: Nebují ale v těchto firmách podvádění a korupce? V ČR máme s korupcí velký problém.

GETZ: Korupce nebo podvádění je všude a pořád. Otázkou je, jak budete na takové chování reagovat. V klasické firmě je to z administrativních důvodů problém. Pokud někdo něco ukradne, většinou toho člověka nemůžete vyhodit hned. Potřebujete různá povolení. Vaši nadřízení se budou bát soudu a nakonec třeba dotyčného ani nevyhodíte.

Svoboda v práci je cesta, jak může Evropa přežít. Buď půjdeme cestou Řecka, nebo svobody Střední cesta neexistuje

To se však nestane ve firmě založené na principech svobody. Řeknete, že dotyčný má na hodinu padáka a že už ho nechcete vidět. Pokud nějaký člověk netoleruje firemní kulturu a morálku, nemůžete jeho chování také tolerovat. Jinak zničíte to, co budujete.

Lidé, kteří se do svobodné firmy nehodí, v ní dlouho nevydrží. Například, když někdo chodí bezdůvodně pozdě do práce, jeho kolegové mu to spočítají – přestanou s ním mluvit. A jak dlouho vydržíte ve firmě, v níž s vámi nikdo nekomunikuje? V takové firmě je mnohem větší tlak na zaměstnance. Šéf je blbec, který sedí v kanceláři a nic neví. Vaši kolegové však vědí všechno.

ČESKÁ POZICE: Může vaše teorie fungovat i mimo byznysovou sféru? Například ve státní správě?

GETZ: Na začátku se nepočítalo se zapojením státních organizací. Ale jednou mě oslovil vysoce postavený úředník. Byl nadšený z toho co děláme a chtěl poradit s transformací svého úřadu. Je pravda, že je jednoduší představit vizi kolegům ve firmě než ve státní správě. Co dělá ministerstvo?

To je skoro metafyzická otázka. Ale i ve státní sféře se začíná prosazovat fenomén svobody v práci. Příkladem může být Nový Zéland nebo Belgie. Zde začali tuto filozofii v úřadech praktikovat a jejich zaměstnanci začali být hrdí na to, že pracují pro stát. Svoboda v práci je cesta, jak může Evropa přežít. Buď půjdeme cestou Řecka, nebo svobody. Střední cesta neexistuje.

Lidé nevěří vašim slovům, ale činům. Pokud chcete zaměstnance motivovat, nemluvte. Jednejte!

ČESKÁ POZICE: Mohl byste uvést příklady svobodných firem, které vás zaujaly?

GETZ: Dobrých příkladů je mnoho. Například Harley-Davidson. Firma měla období, kdy se manažeři nemohli dohodnout s odbory. Trvalo jim to deset let. Firma se však reorganizovala na základech svobody v práci a neuvěřitelně prosperuje i bez manažerů. Znám případ i uklízečské firmy, finské firmy SOL, která byla založena na principu svobody v práci. Její majitelka, Liisa Joronenová, ji založila poté, co odešla z rodinné firmy.

Na začátku měla dva tisíce zaměstnanců, 1,5 tisíce zákazníků a vydělávala okolo 35 milionů dolarů. Dnes je to mezinárodní společnost se 3,5 tisíci zaměstnanci, třemi tisíci zákazníky a její výnos je okolo 60 milionů dolarů. Když jsem mluvil s jednou zaměstnankyní, vyprávěla mi, že její příbuzní nevěří, že v práci skutečně pracuje. Pokaždé, když jí do práce telefonují, slyší smích. Nikdo nemohl pochopit, že lidé v práci mohou vydělávat peníze, a zároveň si to i užívat. A firma prosperuje.

ČESKÁ POZICE: Jaké jsou nejhorší praktiky ve firmách?

GETZ: Kupříkladu už jen to, že ředitel vždy sedí v nejvyšším patře. Ukažte mi společnost, kde šéf sedí v přízemí. Je to založeno na principu ,čím výše sedíte, tím větší máte mozek‘. Nikdo obyčejně šéfa ani nezná, protože má svůj vlastní výtah a vchod. To všechno je úplný nesmysl. Lidem tím přece neprokazujete respekt. Nedokazujete jim, jak si jejich práce vážíte. Lidé nevěří vašim slovům, ale činům. Pokud tedy chcete zaměstnance motivovat, nemluvte. Jednejte!

Co dělá ministerstvo? To je skoro metafyzická otázka. Ale i ve státní sféře se začíná prosazovat fenomén svobody v práci.

ČESKÁ POZICE: Jaká je budoucnost korporací? Budou jednou svobodné firmy v převaze?

GETZ: Tyto společnosti jsou dnes v menšině. Ale stačí, že v každém odvětví je nějaká svobodná firma. Postupně se tato praxe bude rozšiřovat. Je to jako motýlí efekt. Doufám, že díky přednáškám a knihám se toto semínko bude rozšiřovat. Každý druhý týden máme konzultace s manažery a vidím, že touha po změně existuje.

ČESKÁ POZICE: Před časem jste v rozhovoru řekl, že nynější finanční krize svobodným firmám pomohla. Jak jste to myslel?

GETZ: Tyto firmy jsou efektivnější, výkonnější. Přirovnám je k rákosu. Když je vítr, rákos se uzavře. Když však vichřice ustane, zase se otevře. Klasické firmy jsou oproti tomu jako stromy. Když přijde vichřice, spadnou. Dle mého výzkumu svobodné firmy zvládly krizi velmi dobře, zatímco velká část konkurence zkrachovala.