Potěšilo mě zjištění, že pražský HUB hledá člověka, který by se staral o jejich (jsem členem, tedy vlastně “naši”) komunitu. Už nějakou chvíli pozoruji, že tato role patří např. ve Spojených státech k nejobsazovanějším (např. zde). V ČR o tom, že nějaká firma někoho takového hledá, slyším poprvé (i když věřím, že takových příkladů bude určitě víc.. pokud víte, podělte se, prosím).

Proč z toho mám radost? Dnešní firma tak, jak ji známe funguje, dle mého, jako odlidštěný stroj, jehož administrátoři přistupují ke konceptům jako jsou mezilidské vztahy, radost, láska či komunita mnohdy se značnou dávkou opovržení. Lidé se vstupem do tohoto stroje stávají zdroji a tak k sobě i navenek celý tento mechanismus přistupuje.

Firma tak, jak ji známe, komunitu nepotřebuje. Pro společnost, která vytváří prostředí, ve kterém vzkvétají lidské vztahy a daří se spolu-tvorbě, je komunita klíčová.

Tento stroj vznikl v době, kdy základem fungování byl výrobní pás, převládaly rutinní postupy a hlavním cílem byla výroba tísíců stejných kopií jedné věci. Vzpomeňte na Henryho Forda a jeho památný bonmot: “Naši zákazníci mohou mít jakou barvu chtějí, pokud bude černá.” Dnes, po více než 100 letech funguje svět už nějakou chvíli krapet jinak. Ve stále větším počtu firem začíná převažovat hledání nových cest a z toho vyplývající potřeba kreativity nad rutinou (např. v HUBu odhaduji poměr nových cest vs. rutiny u většiny členů někde mezi 70-80%) a systém stroje se zdroji uvnitř se začíná nápadně zadrhávat.

Proto se již nějakou dobu zvedá “nová vlna byznysu”, jejíž je svoboda v práci nedílnou součástí. Hlavním cílem či potřebou této vlny je humanizace, polidštění firemního světa čili přebudování firem tak, aby lidé mohli být i v práci tím, kým jsou a tvořit tam to, k čemu mají vztah. Protože (zdá se) to je jediná cesta, jak přežít v hyper-konkurenčním, na nikdy nekončících inovacích postaveném, prostředí. Tento lidštější, svobodnější druh firem už tedy nefunguje jako stroj, ale jako živý organizmus. Základním prvkem tohoto organismu jsou lidé sdílející smysl, hodnoty a zvyklosti a ti pak dohromady tvoří to, čemu říkáme například slovíčkem komunita nebo též společenství. Podstatným předpokladem života-schopnosti každé komunity je (kromě sdílení výše zmíněnýchch prvků) především vedení. A zde vstupuje do hry role “community manažera” či lídra (náčelníka či jakou jinou nálepku se rozhodneme použít). Přijde mi, že pro většinu firem ve Spojených státech je tato role spíše jednou z dalších marketingových technik, ale pokud se k tématu budování společenství lidí přistoupí opravdově, myslím že může udělat divy, a to jak v on-line tak i v off-line světě. Jinými slovy může z lidí uvnitř (ze zaměstnanců, partnerů, členů,.. ), zákazníků, dodavatelů, investorů a dalších příznivců udělat manšaft, který inovuje jako Apple :-) a táhne za jeden provaz silou dříve nepoznanou. A to vše s převahou radosti k užitku všech zúčastněných.

Podle mých informací v HUBu tohoto člověka už nějaký pátek hledají. Myslím, že tato role může být pro HUB (i pro jakoukoli jinou organizaci) naprosto klíčová a proto zde platí více než kde jinde staré personalistické “Nabírejte pomalu a propouštějte rychle.” nebo, jak říkají američtí přátelé “Hire slowly, fire quickly.”