Snímek obrazovky 2016-08-30 v 08.53.09

Před třema lety jsem si na půl roku vypnul sociální sítě („Vzpomínky na offline„), abych si získal odstup a zamyslel se nad tím, jak je chci používat. Dnes, na základě toho, dělám pár změn ve fejsbucích, které spravuji. V tomto textíku chci vysvětlit tu hlavní: přestávám používat svůj osobní účet a místo toho přecházím ode dneška na fb.me/hajzlert.

Vezmu to ze široka:

Nejprve o tom, k čemu soc. sítě využívám. Věnuji se třem hlavním tématům: 1) Nové práci (na důlku postavená), 2) Novému podnikání (na slušnosti postavené) a 3) Dobrému životu (na smyslu a užitku postaveném).

Pokud se mnou chce někdo o těchto tématech debatovat (či jenom sledovat, co kde tvořím, či o čem přemýšlím), může A) naživo nebo B) online:

A) Přehled setkání na živo je vždy aktuální zde.

B) Virtuálně je možné a) si objednat newsletter (6 – 10 x ročně shrnutí toho, co považuji za hlavní), b) sledovat tento blog (cca jednou za týden je tu video či úvaha + občasné PS-ko v závěru) nebo c) sledovat fb.me/hajzlert, případně můj twitter nebo youtube.

Stránku fb.me/hajzlert jsem založil proto, že jsem se svým osobním účtem začal mít tři hlavní trable: A) Po dosažení limitu 5000 „přátel“ už nemám šanci se s nikým propojit. B) Účet jsem si založil kdysi dávno kvůli nalezení ztracených přátel. Ty chudáky jsem ale za poslední rok, dva zahltil něčím, co je pramálo zajímá, navíc v jazyce, kterému nerozumí. C) Propojil jsem se tam i s lidmi, s kterými propojený nechci být.

S dovolením tak nyní zvu všechny na fb.me/hajzlert s tím, že na svém osobním účtu všechna propojení (s výjimkou několika málo) smáznu. Prosím, neberte si to osobně :-). Já si teda ten fejsbuk plánuju osobně brát dost. Zajímá mě totiž život jako takový. Snažím se ho žít z pohledu většinového našince z části podivně – zkusím sem tam nějakou podivnost vypustit a neomezovat se tak výhradně na profesní témata.

Toť vše. Děkuji za pochopení!

Jinak asi všichni víme, že sociální sítě jsou dvousečná zbraň. Na jednu stranu je to fenomenální nástroj, přes který jsem já osobně našel několik stoprocentně ztracených kamarádů ze všech koutů planety. Nikdy by se mi nesnilo, že budu skoro v non-stop kontaktu s lidmi, kteří žijí někde uprostřed And nebo Sahary. Nikdy v minulosti nebylo snažší se propojit díky těmto sítím vlastně i s jakýmikoli jinými podobně smýšlejícími lidmi. A bylo někdy snažší šířit myšlenky? … občas přemýšlím, co by za takový facebook dali raní křesťané!

Jenomže fejsbuk (a spol) má i svojí temnou stránku. Stal se do jisté míry jakýmsi bulvárem tvořeným lidmi. Bulvárem velmi závislostním, atakujícím naše nejnižší pudy. Je tu tak snadné vytvořit jakoukoli realitu – napsat cokoliv, upravit fotku nebo video, vytúnit nějaká čísla ve prospěch podpory svého vidění světa. Cokoli (smyšleného) pak už jenom stačí vrhnout do sítě a velká část davu (která učte maximálně titulek) následně sdílí jako sběsilá.

Fejsbuk a sociální sítě jsou ale především nástroj. Nástroj, který když se umí používat, mění svět. Já se to učím a ta dnešní změna je součástí tohoto učení. Za několik cenných rad děkuji Evě Čapkové Illésové. A protože jsem fejsbukový elév, beru jakoukoli radu. Pokud máte někdo pocit, že bych mohl dělat cokoliv lépe, sem s tím. Moc vám děkuju.