Snímek obrazovky 2014-06-08 v 11.32.04

Můj kamarád Papa říká, že hlavní rozdíl mezi Afrikou a Evropou (mezi méně a více bohatým světem) je v tom, že v Evropě je vše na první pohled zpravidla krásné, nablýskané, šťastné. Prostě dokonalé. Když ale člověk nahlédne pod pokličku, domnělý lesk často zmizí. Objeví se uhnanost, strach, úzkosti, falešnost a nepoctivost. V Africe jako by to bylo naopak. Zvenku oprýskané, zrezlé, nevzhledné a špinavé. Uvnitř však často rozesmáté, klidné, přátelské a ryzí. 

Na tuto jeho úvahu jsem si vzpomněl, když jsem na jaře zakládal zahradu, která patří k našemu bytu v pražských Komořanech. Rozhodl jsem se tam otestovat některé permakulturní techniky – mimo jiné třeba i to, že vykopu 50-70 cm země a záhony založím tak, že na dno navozím dřevo, hnůj, slámu a další organický materiál, který se pak bude léta postupně přirozeně rozkládat a tím dodávat živiny rostlinám nahoře.

Vybavil jsem se rýčem a lopatou a tipl si, že to za týden budu mít. Asi po půl hodině jsem byl ale spocený jako po půl-maratonu, zohl jsem rýč a nevykopal zhola nic. Zjistil jsem, že nádherný úhledný trávník je vlastně zvrchu „travní koberec“, který je sice možné jednoduše stáhnout, ale ihned pod kobercem narazíte na odpudivou, neprodyšně udusanou směs stavebního odpadu plnou lepenek, igelitu, provazů, pet lahví a jiných zbytků plastu. Vrátil jsem se do železářství, abych si pořídil pořádný krumpáč a svůj odhad času jsem zvýšil na tři týdny. Nakonec mi to trvalo skoro dva měsíce a od dob, kdy jsem pracoval u koní jsem si tak nemáknul. Kromě toho, že jsem páčil kusy betonu, tvárnic a cihel jsem vytahoval třeba i staré košile, boty, tetrapacky od vína nebo provazy (viz fotky nahoře).

Celou tu dobu jsem přitom myslel na Papu a usmíval se nad tím, jak to dnes v naší části světa chodí. Developer, od kterého jsme si byt koupili hovoří o „luxusních bytech“. Ano, vypadá to luxusně. I ceny a reklama jsou luxusní. Když ale „kopnete hlouběji“, luxus rázem zmizí. Je to vlastně stejné jako s „poctivými párky z masa„, se zaručeně jahodovou marmeládou z červené řepy nebo se zdravými potravinami, po kterých se osypete. Papa má pravdu. A já myslím, že je nejvyšší čas dostat do našeho podnikání princip zodpovědnosti (ne jenom bezbřehé svobody). Třeba i tahle kniha pomůže (už s ní finišujeme).

Co vy na to?