Poznámka editora: Tento článek napsal Michal Martoch, který bude 10. 11. vystupovat na Svobodě NaŽivozde po své poslední cestě do Ruska. Souhlasím s Michalem, že veškeré snahy o pracovní svobodu jsou pouhou akademickou teorií, pokud to doma (a obecně ve vztazích) neklape. A tak se osobně raduji z jakéhokoli postřehu na toto téma.

V červenci jsme prožili naši 3 týdenní Rodovou cestu. Vzhledem k rozsáhlému programu to bylo velice intenzivní a postupně se o ty nejdůležitější myšlenky, jenž nám po cestě přivál ruský vítr, s radostí podělím. Přece jenom cesta 22 lidí, kteří spolu tráví 24 hodin a společně ujedou 8000 km ve 2 mikrobusech a jednom osobáku, rozhodně stojí za to.

Co mě Rodová cesta dala tak zásadního, že to stojí za to poslat dál? Jednu z hlavních myšlenek, kterou jsme zachytili na jednom ze seminářů a tak nějak ji už řadu let vnitřně cítím, jen jsem ji nedokázal pojmenovat, bych nazval jako 9 stupňů k Lásce.

Jedná se o hluboké původní staroslovanské myšlenky, které dokáží vysvětlit současné problémy ve vztazích v naší (resp. západní) společnosti. Když se podíváme na rozvodovost, tak ta se pohybuje někde na hranici 50% a je doslova tragická. Z těch co nakonec zůstanou spolu, žije více než 50% v nenaplněném vztahu. Navíc samotnému svazku předchází celá řada rozchodů s jinými partnery. Když bych si tak tipl, tak je to něco mezi 2 – 10 partnery, než jedinec uzavře manželství nebo dosáhne dlouhodobého vztahu. K tomu se dnes celá řada lidí „pro jistotu“ ani nechce vázat a raději se přikloní k „hnutí“ tzv. singles.

Možným řešením, jak tomu čelit, je možná zkusit pochopit těchto 9 stupňů k Lásce, uvědomit si, kde se obvykle nacházím a začít s tím něco dělat. Dělí se na 2 základní úrovně.

První úroveň 1. – 4. stupně obsahují právě to, co naše (západní) společnost zaměňuje za lásku. Konzum (nejlépe toho druhého), obrazy střídání partnerů dnešních symbolů úspěchu (herci, sportovci, zpěváci, politici apod.) a přemírá romantických filmů nám ukazuje nádhernou zamilovanost plnou něžnosti, romantiky a také sexu, která ale skončí ještě dříve, než začala.

Na druhou úroveň 5. – 9. stupně se prý dostanou, ke škodě nás všech, doslova jen ti nejodvážnější a nejotrlejší. Jen ti kdo pochopí, že stejně jako stabilní a úspěšnou firmu nelze vytvořit za rok, tak ani vztahy (partnerské i jiné), není možné instantně zamíchat, protřepat a servírovat. Chce to oboustranné pochopení, schopnost vnímat potřeby toho druhého, umění hledat kompromisy a především snahu neustále vztah zlepšovat, hezky krůček po krůčku. V této oblasti mají výhodu především ty kultury, kde se berou tzv. z rozumu. Ti v podstatě ihned začínají na 5. stupni a vydrží tam celý život, nebo pokud mají odvahu jít více do sebe, se mohou posunout až k Lásce s velkým L.

Jen bych rád podotkl, že každý z vyšších stupňů je nutné neustále rozvíjet a „hlídat“, že jsme se mu nevzdálili. Je to nikdy nekončící cesta.

A zde už je avizovaných „devět stupňů k Lásce“.

1. Hlad – náš (západní) pojem lásky – zamilovanosti. Je to ten pocit silné touhy – chtíčem po druhém, který končí vášnivými polibky, milováním a sexem. Trvá od několika hodin po několik měsíců. Čím více času s druhým trávíme, tím rychleji to přechází do fáze Nasycení.

2. Nasycení – zamilovanost opadá a přichází střízlivění. Oba si začínají uvědomovat dosud neviděné nedostatky.

3. Přesycení – minimálně jeden z páru řeší, co dále. Vždyť ten druhý/druhá je úplně jiný/á, než byl/a na začátku. Má své slabé stránky, které se nám nelíbí. Přemýšlíme je/není to ten pravý? Řada vztahů v této fázi ustrne. Jednoduše mají strach, že si už nikoho nenajdou, že jsou moc staří, že přece ty peníze toho druhého nemohou opustit apod. Tato fáze může trvat až několik let.

4. Odvrácení – přichází krize, která většinou končí rozchodem/rozvodem. Jen málokterý pár je ochoten tohoto rozchodu využít k přemýšlení, co mohli oba udělat jinak a jak posunout vztah na vyšší úroveň.

5. Smíření a trpělivost – Teprve zde začíná skutečný život. Nastává uvědomění, že s tím druhým společně chtějí najít cestu, jak spolu žít, a nemá smysl to zkoušet v dalším vztahu znovu a znovu, když výsledek bude podobný. Oba se naučí tolerovat chyby druhého natolik, aby nevedly k rozchodu. Ať už je to z vnitřního uvědomění, z povahy nutnosti nebo životních okolností. Zde bohužel končí většina vztahů, které se nakonec nerozpadly.

6. Osud – oba ví, že jsou si „souzeni“ a že se mohou jeden od druhého mnohému naučit. Vzájemně si splácí svůj dluh a jeden druhého se snaží učinit šťastným. Mají společné životní cíle i hodnoty. Nemají žít jen pro sebe, ale také pro blízké a celou společnost.

7. Úcta – Postupným úsilím se oba společně sladili natolik, že si jeden druhého mají ve velké úctě.

8. Nejlepší přátelství – jeden pro druhého jsou nejlepšími přáteli a nemají před sebou žádná tajemství. Oba jsou si vědomi, že opravdový přítel nikdy neopustí toho druhého ať přijdou jakékoliv životní situace a chovají se podle toho.

9. Láska – skutečné splynutí duší a skutečná Láska. Oba jsou plnohodnotné duchovní poloviny jako Jin a Jang.

Z vlastní zkušenosti z našeho 13letého vztahu vidím, že jsme si s Monikou (mojí ženou) vyšlapali cestičku pěkně od začátku. V prvních letech našeho vztahu jsme si prošli několika většími či menších krizemi. Každá z nich nás ale posunula zase o kus dále na naší společné cestě za opravdovou Láskou.

Proč o tom píšu právě zde na Peoplecommu? Podle mého názoru není dlouhodobě šťastné a svobodné práce bez šťastného a vyrovnaného osobního života. Jinak řečeno pokud chci být Svobodný v práci, tak dříve či později budu chtít být i svobodný = šťastný také v osobním životě a jak vidno všude kolem nás pro řadu lidí tohle není vůbec snadné uskutečnit.

Co si o tom myslíte? Na kterém stupni se teď nacházíte Vy, nebo na kterém stupni jste ukončili Váš poslední vztah?