Coolidgeův fenomén

Foto: trenthead

Vypráví se, že prezident Spojených států Calvin Coolidge se svojí manželkou onehdy navštívil slepičí farmu kdesi na jihu USA. Během prohlídky se paní prezidentová zajímala, jak dokáže farma vyprodukovat tolik oplozených vajec s tak nízkým počtem kohoutů. Farmář se hrdě pochlubil, že jeden kohout koná svou povinnost v průměru dvanáctkrát denně.

„Možná byste to mohl říci i mému manželovi,“ řekla zvýšeným hlasem.
Prezident, který tu poznámku zaslechl, se farmáře zeptal: „Slouží každý kohout dvanáctkrát vždy stejné slepici?“
„Ale ne,“ odpověděl farmář, „pokaždé jiné.“
„Možná byste to mohl říci mé paní!,“ zareagoval trefně prezident.

Tato příhoda se stala metaforou, kterou používají psychologové při popisu lidské přirozenosti. Hovoří o tzv. „Coolidge effect“ neboli o Coolidgeově fenoménu vždy, když se snaží vysvětlit, že monogamie není v mužské přirozenosti.

Je zajímavé si tento fakt dát do souvislosti s jiným údajem: v lidské historii nikdy nepracovalo tolik žen. Lidé tak mají dnes historickou příležitost navazovat na pracovišti intimní vztahy. A jestliže je Coolidgeův fenomén fakt, potom máme problém.

Zde je poměr pracujících mužů a žen v několika vybraných zemích (v miliónech):

USA 77 65
Japonsko 32 26
Německo 20 16
Itálie 14 5
Velká Británie 14 9
Francie 14 8

Několik dalších zajímavých čísel o intimitě na pracovišti. Podle Vault office romance survey:

19 % respondentů mělo někdy intimní vztah se svým šéfem,
15 % lidí přiznává vztah se svým podřízeným,
47 % mělo někdy vztah se svým kolegou,
68 % se svůj vztah snažilo skrývat,
20 % lidí potkalo v kanceláři dlouhodobého partnera,
33 % respondentů přiznává, že ví o intimním kancelářském vztahu vdané kolegyně nebo ženatého kolegy.

Roste počet firem, které své zamilované zaměstnance vyhazují. Já si myslím, že to není chytré. Vzpomeňte si na doby, kdy jste byli zamilovaní. Vzpomínáte na ten odpich, energii, nadšení, pozitivitu?

Zdá se, že milenec/milenka je pro mnohé z nás běžnou věcí. Co se týče vztahů na pracovišti, roste počet firem, které je regulují. A roste dokonce počet těch, které své zamilované zaměstnance vyhazují. Já si myslím, že to není chytré. Vzpomeňte si na doby, kdy jste byli zamilovaní. Vzpomínáte na ten odpich, energii, nadšení, pozitivitu?

Možná by stálo za to vysvětlit Coolidgeův fenomén firemním personalistům a dalším tvůrcům podnikových směrnic a pomoci jim pochopit, jak výhodné jsou intimní vztahy na pracovišti. Vždyť mnohé firmy posílají své zaměstnance na různá školení, aby je naučily umění spolupráce a plejádu dalších mezilidských dovedností. Přitom se zamilovaným člověkem se spolupracuje jedna radost! Kolik by tyto firmy získaly, kdyby intimitu na pracovišti neomezovaly!

P.S.: Já jsem svou manželku Petru potkal v práci a otestoval jsem si pozitivní vliv zamilovanosti na pracovní výkony. Od té doby pracujeme spolu a nemůžeme si to vynachválit. I proto jsem dnes velkým zastáncem firemní podpory sbližování se lidí v práci.