Ani k stáru

31. 08. 2008, TOMÁŠ HAJZLER

Asi jste viděli Vratné lahve otce a syna Svěrákových. Pokud ano, jistě si vzpomenete na hlavní píseň „Ani k stáru“. Jestli ne, zaposlouchejte se do ní na stránkách filmu nebo si zakupte CD/MP3. Je to 140 sekund nabitých moudry o životě.

Podobné skladby mě nutí přemýšlet.

Myslím, že už nějaký čas žiji tak, abych si „to dal ještě jednou, až mi tváře zblednou“. „Snívám o Nilu“ a proto se po něm čas od času odjíždím plavit. Zároveň mi ani Vltava nepřijde špatná, a tak lezu i do ní. Snažím se udržet si (nebo spíše znovu najít) svou dětskou duši, i když mi táhne na čtyřicet. Myslím, že už také konečně vím, že sečtělý a vyštudovaný zdaleka ještě neznamená moudrý. A vůbec, snažím se žít tak, abych neměl lítosti, aby moje přítomnost byla tak zajímavá, že od ní nebudu utíkat ani do budoucna ani do minula.

To jsou myšlenky, které mne zaujaly snad nejvíc.

Zde je celý text písně:

Mám ploché nohy po tetě
a fantazii po svém strýci.

Už dlouho šlapu po světě
a nevím, co mám o něm říci.

Kdysi jsem sníval o Nilu
a pak se plavil po Vltavě.
Já věřil spoustě omylů
a dodnes nemám jasno v hlavě,
nemám jasno v hlavě.

Ani k stáru, ani k stáru, ani k stáru

nemám o životě páru, nemám páru,
třebaže jsem dosti sečtělý, sečtělý.
Až mi tváře zcela zblednou, zcela zblednou,
dal bych si ho ještě jednou, ještě jednou.
Třeba s vámi, třeba s vámi, chcete-li.

Už dlouho šlapu po světě
a čekám, co se ještě stane.
Mám pořád duši dítěte

a říkají mi starý pane.

Já citově jsem založen,
při smutných filmech slzy roním.
A měl jsem taky málo žen,
teď už to asi nedohoním,
už to nedohoním.

Ani k stáru, ani k stáru, ani k stáru

nemám o životě páru, nemám páru,
třebaže jsem dosti sečtělý, sečtělý.
Až mi tváře zcela zblednou, zcela zblednou,
dal bych si ho ještě jednou, ještě jednou.
Třeba s vámi, třeba s vámi, chcete-li.
Třeba s vámi, milé dámy, chcete-li.

Co na ni říkáte vy?