Ahoj kamarádi! Zdravím v novém roce s bilancí experimentů, objevů a radostí roku 2012. Mám pocit, že jsem si z toho udělal takový každoroční přechodový rituál :-). Třeba v tom naleznete inspiraci nebo vám to doplní informace o dění kolem peoplecommu a „svobody v práci“.

1. Svobodné školy – Leden jsem já osobně věnoval hledání školy pro naši Valérii. Po letech zkoumání vlivu systému na svobodu člověka (a po dvou letech v Maitrei) jsme si z toho udělali „seriózní projekt“. A já díky tomu (i díky pořádání Svobody NaŽivo) objevil, co se mi do té doby skrývalo… haldu svobodných rodičů, učitelů, ředitelů škol a dalších lidí, kteří na dítě nahlíží jako na člověka (a ne jako na kolečko). Nevychovávají tak už závislého zaměstnance, ale svobodného člověka.

2. Summerhill – Z toho důvodu jsem, více než dříve, studoval Summerhill (a jemu podobné) a rozhodl se přinést knihu jejího zakladatele A.S.Neila do Čech. Napsali jsme kolem toho desítky (možná stovky) mailů, dokonce si opakovaně volali s A.S.Neilovou dcerou a nic. Nevzdáváme to a pokračujeme.

3. AERO – Pomáhal mi s tím i Jerry Mintz, zakladatel asociace demokratických škol, s kterým jsme dlouhodobě v kontaktu. A když už jsme si tak dopisovali, stal jsem se zástupcem AERO pro Českou republiku :-). Jako nadšenecký typ kývnu občas na věci, u kterých se později podivuji, jak jsem se k tomu vlastně dostal… :-).

4. Peníze, nebo život? – Mým rokem 2012 se táhlo několik červených nití. Nejsilnější z nich byla práce na mé první knize. Zkraje roku jsem odjel do exilu v Izraeli, abych to tam dodělal a následně jsem „v tom seděl“ až do 20.12., kdy jsme knihu představili. Nyní jsem zvědavý, k čemu to bude.

5. Škola vs. vzdělávání – Mezi desítkami lidí, kteří mi s knihou pomáhali byli i Ondřej Šteffl nebo Jana Nováčková. Setkání s nimi, stejně jako třeba s Ondřejem Hausenblasem a dalšími a všechny následné diskuze o výchově, škole a vzdělávání patří, pro mě osobně, mezi vrcholy tohoto roku. Celkově jsem díky lepšímu pochopení svobody ve škole a výchově, pochopil zase o trochu lépe i některé principy pracovního světa.

6. Svoboda NaŽivo – Zkraje roku 2012 jsem vyhlásil, že další Svobodu NaŽivo už „dělat nebudu“. Pak ale přišel Skondr, Blanka a další kolegové a řekli, že to nejde, a tak jsme se do toho pustili znovu. A byl z toho opět den, z kterého mnozí z nás budou ještě dlouho čerpat. Mám radost, ale 2013 už opravdu dělat nebudu (více viz bod 18 níže).

7. Škola, práce & společnost – Snad nejvíc díky práci na knize Peníze, nebo život? mi došlo, že bez svobody ve škole a obecně ve společnosti je svoboda v práci více než obtížná. Proto jsme se rozhodli letošní Svobodu Naživo rozdělit do těchto tří bloků. Zpočátku se to jevilo jako nezkousnutelné sousto. Zpětně to ale většina z nás hodnotí jako více než skvělý počin.

8. Náš první film – Na Svobodě Naživo jsme chtěli ukázat přehled vzdělávacích směrů, které mají v centru osobnost člověka a vznikl z toho film o našem hledání školy pro Valérii. Skvělá zkušenost. Momentálně finišujeme anglické titulky.

9. „Fenomén Dušek“ – Pořádání Svobody Naživo je mimořádnou příležitostí potkat inspirativní lidi, propojit je s dalšími a pomoci jejich myšlenkám ven. Mezi všemi výjímečnými lidmi, které jsme měli možnost 8.11. ve Vzletu zažít, vyčnívá především Jaroslav Dušek. Minimálně mě nepřestává fascinovat těch bezmála 100 000 shlédnutí (dohromady na dvou kanálech viz Fenomén Dušek) videozáznamu jeho vystoupení. Berouc v potaz, že se jedná o 16-minutovou přednášku v češtině, a že to není Lady Gaga, lapu po dechu, smekám a jsem za to vděčný.

10. Igelitky a Chemo-bavlna – v souvislosti se Svobodou NaŽivo jsme se rozhodli pustit do nové branže a zkusit vyrobit nákupní tašku a trika. Chtěli jsme tak přispět do diskuze o alternativách rozšířených igelitek a chemobavlny. Zkusili jsme si tak, jaké to je vyrobit hyperkvalitní (alespoň to byla naše priorita) věci bez kompromisu. Byla a je to hluboká zkušenost, z které budeme ještě dlouho čerpat.

11. Setkávání ke svobodě – byla série setkávání na téma svobody v práci ve smíchovském HUBu. Chtěli jsme tak navázat na Svobodu NaŽivo a nabídnout možnost propojení, vzájemné podpory a spolupráce. Tyto srazy daly za vznik např. Etneteřímu příběhování, vznikla během toho řada videí, propojení a nápadů. Já osobně z toho celého mám přesto pocit spíše jakési ne-vydařenosti.

12. Svoboda v práci.cz – „Všemu navzdory“ se kolegům (Lukáš, Adam a Pepa) podařilo zkraje roku spustit první verzi portálu Svobodavpraci.cz. S Adamem, Martinem a Ondrou jsme ho potom postupně začali plnit a rozhýbávat. Objevila se sekce videí, rozvíjí se knihovna, plnili jsme akce.

13. E-shop – Součástí „svobodyvpraci.cz“ je i náš vlastní e-shop jako důležitého místa pro komunikaci a prodej našich produktů.

14. Videocasty – V polovině roku 2011 jsem se poprvé postavil před kameru a zkusil místo psaní mluvit. Na konci roku roku 2012 jsme na náš youtube kanál nahráli už sté video (včetně Svobody NaŽivo). Na dalších kanálech najdete desítky dalších. Letos bych se chtěl zaměřit  mnohem víc na rozhovory. Potkávám totiž až příliš firem a projektů, které je hřích nešířit.

15. Gary Hamel – Hamelova kniha Budoucnost managementu mi ležela na seznamu knih k přečtení až příliš dlouho. Přečetl jsem ji až zkraje roku a tak potkal Garyho Hamela jako vůdčí osobnost rozvoje světa firem. Shodou okolností právě vydal svoji další knihu Na čem dnes záleží. Nelenili jsme, dohodli práva a na jaře by měla vyjít v našem nakladatelství. Dle mého názoru, “a must-read”.

16. Ricardo SemlerSedmidenní víkend Ricardo Semlera je další kniha, která u nás na jaře vyjde v češtině. Minulý týden jsem četl první verzi překladu a musím říct, že se máme na co těšit. Úplně jsem zapomněl, jak dobré to je. Obzvlášť pokud jste si oblíbili Podivína, budete mít nejspíše velkou radost. Mimochodem, získat Semlerovu zdravici na Svobodu Naživo byl též jeden z velkých zážitků roku 2012.

17. Partnerství na kurzech – Vloni jsem, po dlouhé době, zkusil vedení některých kurzů ve dvou. S Petrem Márou Den čili 86400 vteřin, S Milanem Studničkou Jak si SKUTEČNĚ porozumět?, s Honzou Bendou Autorita & vedení a s Petíkem opakovaně Lekci tanga. Povedený experiment, v kterém chci pokračovat.

18. Ukončování – Od doby, co jsme naše snažení o změnu toho, jak se u nás pracuje a podniká pojmenovali termínem “svoboda v práci”, se věci daly do pohybu. A já tak zjistil, že jsem v on-line světě víc než v off-line, že jsem uvnitř mnohem víc než venku, a že s lidmi které neznám trávím víc času než s těmi, které znám. Shodou okolností máme dvě malé děti a bydlíme daleko o našich blízkých a od Valčiny školy. Začal jsem zjišťovat, že žiju trochu jinak než chci. Proto jsem se koncem roku rozhodl některé projekty a aktivity ukončit – viz zde.

19. Cohousing – náš projekt Kde domov můj?, kterému jsme věnovali v minulosti hromadu energie, jsme vloni zaparkovali a já se do něho chci pustit, hned co se letos „zorganizuji“.

20. Politika – Na politiku jsem se už dlouho díval přes tuto otázku “Jak dlouho budete hrát s někým, kdo prokazatelně švindluje?” Většina z nás odpoví, že to zkusí ještě jednou, dvakrát. Pak odejde hrát s lidmi, kteří hrajou fér. Naše politika je, z mého pohledu, do velké míry (do větší míry, než by mi bylo příjemné) švindl. Já se proto stáhl před lety do svého mikro-světa. Až letos na podzim jsem si domluvil schůzku na zastupitelství Prahy 12, kam se budeme v polovině roku stěhovat, abych se zeptal, jak se můžu zapojit do rozvoje této městské části. To setkání mi změnilo život. Potkal jsem tam totiž paní, která mi asi pomohla pochopit, že občanské aktivity změní promile toho, co dokáže politická, formální moc. A že tedy začít pohlížet na mnohdy hamižné politiky jako na naše zástupce (kteří nás SKUTEČNĚ zastupují) a postarat se, abychom si zvolili ty, kteří budou zastupovat naše (a ne pouze své) zájmy je klíčové. Proto jsem šel k podzimním senátním volbám a proto nyní podporuji kandidaturu Táni Fischerové, protože jinou možnost v lednu nevidím. Každopádně už nebudu volit menší zlo, ať si tzv. volební průzkumy říkají, co říkají – viz Billboardoví králové II.

21. Pozitivní Evoluce – pokud na tento blog chodíte pravidelně, chápete proč jsem se na podzim zapojil do Pozitivní evoluce (viz zde). Začalo mi docházet, že kapitalismus bez univerzálních hodnot je systém, který dělá z lidí „soupeřivé krysy“. Pozitivní evoluci chápu jako jednu z entit, které by nám mohly od krysaření pomoci. Je mi líto, že je kolem PE poslední dobou tolik kritiky, ať už na adresu Žita 44, domnělé egománie v Lucerně či (ne)komunikce s oponenty. Jako člověk, který se přes dva roky snažil vést hnutí tomu však více než rozumím a zároveń dumám, co s tím.

Toť vše. Díky, že tu jste a díky, že spolu měníme to, jak se u nás pracuje a podniká směrem od bezduchého pracování k dělání toho, v čem je smysl a užitek pro druhé.